Rušivé vlivy pří trvalé kardiostimuiaci

 

Některé přístroje mohou ovlivnit činnost kardiostimulátoru, a tím ohrozit život pacienta, proto je dobré o nich vědět a vyhýbat se jim.

 

    Normální činnost většiny elektrických zařízení činnost kardiostimulátoru neovlivňuje. Pokud dojde k rušení, naprogramované funkce kardiostimulátor se obnoví ihned poté, co se pacient od zdroje elektromagnetické interference vzdálí nebo tento zdroj vypne. V některých případech může kardiostimulátor přejít do záložního režimu VVI naprogramovaným nastavením.

Domácí spotřebiče

Běžné domácí spotřebiče, pokud jsou v dobrém stavu a řádně uzemněny, neruší činnost kardiostimulátoru. V domácnosti jsou však i jiná elektrická zařízení, která mohou činnost kardiostimulátoru ovlivňovat.

Ručni elektrické nástroje a elektrické holicí strojky používané v blízkosti implantovaného kardiostimulátoru mohou rušit. Stejně tak mobilní telefony. Ty by se neměly ke kardiostimulátoru přibližovat na vzdálenost menší než 15 cm. Bezdrátové telefony s krátkým dosahem lze bezpečně používat, s dlouhým dosahem se doporučuje nepřibližovat telefon  na vzdálenost menší než 30 cm od kardiostimulátoru. Také zařízení proti krádeži mohou rušit funkci kardiostimulátoru, proto by pacienti měli projít a nezůstávat jejich blízkosti déle, než je nutné. V případě elektromagnetického záření (radary, vysílače) ovlivňuje funkci jen velmi silný signál. Nemocným s kardiostimulátorem se také nedoporučuje naklánět se nad alternátor automobilu se spuštěným motorem.

Dočasný výpadek kardiostimulátoru mohou způsobit bezpečnostní rámy a ruční detektory, proto je před případnou kontrolou pomocí toho zařízení vhodné upozornit obsluhu na implantovaný kardiostimulátor. Nejnebezpečnější pro nemocné s kardiostimulátorem je obloukové svařování, proto je zakázáno jej používat.

Lékařské přístroje

Pokud to není nezbytně nutné, nedoporučuje-se používat elektrokauter, protože může dojít k dočasné inhibici nebo dokonce trvalému poškození kardiostimulátoru. Není-li vyhnutí, měl by se elektrokauter používat přerušovaně v intervalech, které nejsou delší než 4 vteřiny. V případě, že nemocný potřebuje externí defibrilaci, je nutné umístit elektrody nejméně 15 cm od kardiostimulátoru a po defibrilaci se ujistit, zda kardiostimulátor pracuje správně. Litotrypsii (ultrazvuková energie) je možné bezpečně provést, jen když je kardiostimulátor naprogramovándo režimu WI/AAI, VOO/AOO, nebo když je vzdálen více než 15 cm od ohniska litotryptického paprsku. Pokud by byl blíž, mohlo by dojít k trvalému poškození kardiostimulátoru. Také terapeutické a diagnostické ozařování může mít nepříznivý vliv. Při silnějším ozáření jeI nezbytné chránit se KS štítem. Ozařuje-li se tkáň v blízkosti místa implantace, je nutné přesunout kardiostimulátor do jiné oblasti a po ozáření zkontrolovat jeho činnost.

Také transkutánní elektrické neurostimuitory mohou ovlivňovat funkci kardiostimulátoru. Proto je nutné elektrody přístroje umístnit co nejdál od KS a nepoužívat bez lékařského dohledu. Používání těchto přístrojů se však nedoporučuje. Stejně tak terapeutická diatermie, protože může způsobit poškození tkáně v okolí implantovaných elektrod nebo trvalé poškození kardiostimulátoru. Mezi kontraindikované vyšetřováci metody patří magnetická rezonance, protože magnetické pole může kardiostimulátor trvale poškodit.

 

Zpracovala:

 

Eva Slezáková

 

Eva Staňková

 

LITERATURA

Informační příručka firmy Vitatron. Praha, INLAB 2006.

Informační příručka firmy Guidant. Praha 2006.

Informační příručka firmy St, Jude Medical. Praha 2005.